Úvodní stránka

Rozdíly mezi rasami

Romové v ČR

Judaismus jako skupinová evoluční strategie

Eugenika

Rozdíly mezi muži a ženami

Radikální feminismus

Sociální vědy

Náboženství

Varia

Sponzoři

Kontakty

Diskuzní fórum

Psychologický průvodce Prahou

e-mail

Mají se zavádět biotechnologie (např. embryonální selekce)?

Ano(94)   Ne(72)

Eugenika se zabývá studiem mechanismů lidské dědičnosti a hledá cesty, jak zlepšit populační genofond pomocí tzv. řízené evoluce.

Heslovitě se dají vyjádřit principy a cíle eugeniky v těchto bodech:

• Jisté lidské vlastnosti jsou hodnotné. Ty nejdůležitější z nich jsou zdraví, inteligence a mravní charakter.
• Zdraví, inteligence a mravní charakter jsou do velké míry geneticky determinovány. z tohoto důvodu je možné tyto kvality geneticky zlepšovat.
• V západních demokraciích a ve většině dalšího světa dochází od druhé poloviny 19. století ke genetické deterioraci výše popsaných pozitivních kvalit (tzv. dysgenický proces). Výsledkem je zhoršení genofondu populace.
• Moderní biotechnologická věda nabízí metody, jak populační genofond zlepšovat (umělé oplodnění, prenatální analýzu genetických nemocí a poruch, oplodnění in vitro a předimplantovou diagnostiku, klonování, genetické inženýrství a implantaci nových genů).
• Vedou se diskuse o tom, zdali jsou eugenické metody etické. Odmítání eugeniky se organizuje kolem tzv. reakcí morální paniky. To jsou pocity emocionální averze, které nejsou podpořeny racionálními argumenty. Případy "morální paniky" jsou v naprosté většině nepodložené.
• Eugenika bezesporu slouží potřebám jedinců i společnosti. Ty společnosti, které budou eugeniku využívat, získají velkou výhodu nad těmi, které ji budou odmítat.

1. Populační změny v českých zemích

Vypracovat historicko-sociologickou studii, která by se zabývala vlivem populačních změn (migrace, války, perzekuce) na genofond populace žijící na území českých zemí.

2. Austrálie a zločinnost

Do Austrálie byli dlouhou dobu "vyváženi" zločinci. Podle eugeniků by se tento trend měl projevit ve vyšší kriminalitě v rámci australské populace.

• Vypracovat studii o tomto tématu - tj. o jaké množství kriminálních delikventů se jednalo, historické statistiky zločinnosti apod.

3. Fertilita kriminálních delikventů

Lynn uvádí, že fertilita kriminálních delikventů (eventuálně psychopatů) je v západních zemích vyšší než fertilita běžné populace, což má dysgenický vliv.

• Jaká je fertilita kriminálních delikventů u nás?

4. Inteligence a štěstí

Eugenici mají snahu zvýšit průměrnou inteligenci populace. Je na místě otázka, jestli vyšší inteligence vede k větší životní spokojenosti, štěstí.

• Zkoumat vztah mezi inteligencí (která se měří relativně snadno) a pocitem životní spokojenosti (ten se měří již o poznání hůře). Jistým indikátorem by např. mohla být i frekvence sebevražd.

5. Zastánci a odpůrci eugeniky

• Provést výzkum, který by se zabýval analýzou charakteristik lidí, kteří jsou, popřípadě nejsou zastánci eugeniky. Navrhujeme zkoumat tyto proměnné: inteligenci, typ vzdělání, věk, bezdětnost, pohlaví, věk, zkušenost s postiženými dětmi (např. v příbuzenstvu), neuroticismus, míru sociopatie (např. dopravní přestupky, záznamy v trestním rejstříku), etnickou příslušnost apod.

6. Polygamie a inteligence

Podle eugeniků má polygamie eugenický vliv. Populace žijící dlouhodobě v polygamních systémech by měly být v průměru inteligentnější než populace, které žijí v monogamních systémech. Zdá se však, že tomu tak není.

• Analýza faktorů, které mohou mít v polygamních společnostech dysgenický vliv.

7. Darování spermatu

Darování spermatu je z hlediska evoluční biologie ideální cestou, jak zvýšit svoji fitness. Přesto většinu mužů nikdy nenapadne této možnosti využít.

• Proč je darování spermatu tak ambivalentní?
• Jaké jsou charakteristiky lidí, kteří darují sperma (např. jsou to též dárci krve?)

8. Eugenika a literatura

V některých obdobích byla eugenika přijímána, v jiných odmítána - to se též projevovalo v tom, jak byla zobrazována v umění.

• Provést kvantifikaci pozitivních a negativních vizí eugeniky v literatuře, filmech apod. v různých historických periodách.

Doporučená literatura:

1. Bakalář, P. (2002): Tabu v sociálních vědách
2. Černý, M. (1967): Lékařská genetika. SZN, Praha.

Download & Odkazy

Design IVTT