Úvodní stránka

Rozdíly mezi rasami

Romové v ČR

Judaismus jako skupinová evoluční strategie

Eugenika

Rozdíly mezi muži a ženami

Radikální feminismus

Sociální vědy

Náboženství

Varia

Sponzoři

Kontakty

Diskuzní fórum

Psychologický průvodce Prahou

e-mail

Hádanka Je Petr Bakalář Žid?

Ano(122)   Ne(160)

Judaismus je analyzován jako skupinová evoluční strategie, pro kterou je typické především:

• genetická segregace Židů od populací, ve kterých Židé žijí (tato segregace je převážně důsledkem opatření ze židovské strany);
• soutěž/konkurence o zdroje a reprodukční úspěch mezi Židy a nežidy;
• vysoká hladina altruismu a kooperace mezi Židy;
• eugenické úsilí vedoucí k produkci znaků jako je vysoká inteligence, vysoké rodičovské investice (tzv. K-strategie), loajalita a závazek ke skupině.

Tato část se zabývá vznikem judaismu jako skupinové strategie, reakcí nežidů (antisemitismem) a důsledky, jaké má judaismus pro západní svět (vliv židovských intelektuálů a aktivistů na sociální vědy, migrační politiku apod.).

V knize "Tabu v sociálních vědách" byly naznačeny některé možné směry dalšího bádání v této oblasto, nebyl však prostor pro jejich detailnější analýzu. Zde tyto náměty sumarizujeme a přidáváme další. Očekáváme, že se stanou předmětem diskuse. Vaše příspěvky - osobní zkušenosti, nápady, odkazy na literaturu, nová výzkumná témata - jsou vítány.

1. Metaanalýza IQ u různých skupin Židů

Provést metaanalýzu výzkumů zabývajících se inteligencí Židů, a to i u jejich jednotlivých skupin - např. aškenázských a sefardských. Většina výzkumů ukazuje na vyšší IQ východoevropských Židů (cca 115). Izraelská populace však nedosahuje nadprůměrných výsledků v IQ testech.

2. Úspěšnost a skupinová strategie

Jsou Židé úspěšní i při nemožnosti si vzájemně pomáhat (tj. při absenci skupinové strategie)? Ukazuje se, že v některých takových činnostech úspěšní jsou (např. v šachu, kde tvoří 7 ze 14 dosavadních mistrů světa).

Pro detailnější analýzu je třeba vytvořit škálu činností, kde na jednom konci kontinua jsou činnosti, při kterých je pomoc "souvěrců" zásadní, a na druhém konci činnosti, ve kterých je nemožná.

3. Nobelovy ceny a židovské subpopulace

Provést analýzu počtu židovských nositelů Nobelových cen s přihlédnutím k jednotlivým židovským subpopulacím. Jaký je poměr mezi Aškenázy, Sefardy a orientálními židy?

4. Neúspěšnost Židů

Existuje činnost, ve které by Židé nebyli úspěšní? Antisemité tvrdili, že např. ve sportu - ale to není pravda (alespoň ne ve 20. století).

5. Židé a rasové výzkumy

Provést kvantifikaci postojů židovských vědců k tématům jako jsou environmentalismus versus hereditalismus a rasové výzkumy. Srovnání s kontrolní skupinou nežidovských vědců. Teorie předpokládá, že židovští vědci budou stát spíše na straně environmentalistů.

6. Levicový index

Analýza vlivu levicových intelektuálů na sociální vědy. Vypracovat tzv. "levicový index" na VŠ, který by byl založen na analýze doporučené literatury, eventuálně zaměření přednášek.

7. Objektivita analyzujícího

Jak jsou ovlivněny analýzy chování Židů "světonázorem" analyzujícího (např. katolík, komunista, ateista, Němec)?

8. Akademický svět

• Jsou Židé v akademických oborech (zvláště v sociálních vědách) náhodně rozptýleni nebo mají tendenci se koncentrovat na některých pracovištích (např. katedrách, výzkumných ústavech)? Mají vedoucí pracovníci těchto pracovišť, pokud jsou Židé, tendenci přijímat jiné Židy?
• Publikují Židé společně (např. odborné články)? Stoupá počet přijatých článků židovských autorů v tom kterém odborném časopise s počtem redaktorů židovského původu?
• Píší si Židé navzájem recenze, zdravice k jubileím, nekrology?
• Pokud přednášejí na vysokých školách, co přednášejí (viz levicový index)?

9. Prostupnost judaismu

• Jak obtížná je konverze k judaismu (v porovnání s konverzí k jiným náboženstvím)?
• Počet proselytů (a jejich charakteristiky).

10. Motivace k proselytismu & machiavelistická hypotéza

Jakou motivaci mají ti, kteří konvertují k judaismu? Jedním z vysvětlení by mohlo být, že členství ve skupině, která má vliv, poskytuje výhody. To se samozřejmě netýká pouze judaismu, ale i jiných skupin. Náboženství je ale specifické tím, že víra, která se navenek prezentuje nezištně, může být maskou pro dosažení vlastních zájmů. Tuto hypotézu by bylo možné testovat tím způsobem, že by se analyzovala situace (kariérní postup, příjem) toho kterého člověka před a po konverzi (přičemž jako nevědeckou zavrhneme teorii, že by v tom mohl Bůh hrát roli).

11. Židé individualisté

Teorie předpokládá, že Židé se budou navzájem podporovat. Jistě však existují i Židé, kteří do tohoto schématu nezapadají, tj. nejsou členy "skupinové strategie":

• Jaké je jejich procentuální zastoupení?
• Jaké jsou jejich charakteristiky?

12. Židé a ekonomická spolupráce

Předpokládá se, že Židé spolu spolupracují a vytvářejí kmenovou ekonomiku.

• Jaké jsou pro to důkazy?
• Existují nějaké protidůkazy?

13. Soudní spory

• Jakým způsobem se řeší/řešily spory mezi Židy? V čem se způsob řešení lišil od nežidovských sporů?
• Jak často žaloval Žid Žida u soudu (v porovnání s žalobou na nežida)?
• Jak fungoval židovský soud, tzv. kahala?

14. Konflikty mezi Židy

Zmapování konfliktů mezi různými skupinami Židů (např. je genetická vzdálenost faktorem?).

15. Skupinové strategie obecně

Které jiné skupinové strategie (především menšin) by bylo možné identifikovat a porovnat s judaismem?

16. Definice antisemitismu a metody jeho měření

Vypracování vědecké (tj. neideologické) definice antisemitismu a metod (pokud možno nepřímých) zjišťování jeho míry.

17. Typologie antisemitů a filosemitů

Vypracovat typologii antisemitů a filosemitů.

18. Levicová hnutí v ČR

Židé se významně angažovali v levicových hnutích. Jejich činnost v nich je dnes tabuizována, eventuálně zkreslována (např. omlouvána idealismem). V naší literatuře neexistuje práce, která by se jejich vlivem zabývala.

• Vypracovat historickou studii o roli Židů v KSČ, StB apod.
• Jaké procento Židů bylo před listopadem 1989 ve "státní správě" (tj. např. agenti StB)?

19. Židé a Romové

Židé se často zastávají Romů. Je to patrně z toho důvodu, že si přejí odvrátit pozornost od rasové problematiky, tj. toho, že jsou různé populační skupiny různě vybaveny.

• Vypracovat studii o židovsko-romských vztazích.

20. Prezentace v médiích

Jak jsou Židé prezentováni v médiích (analýza zpráv, článků, filmů).

21. Židovští novináři a média

• Mají židovští novináři u nás agendu, která by byla konzistentní s MacDonaldovou teorií (např. propagace multikulturní společnosti)? Vypracovat analýzu jejich příspěvku v LN, Reflexu apod.
• Která média v ČR jsou vlastněna Židy? Jaké politické názory tato média propagují?
• Jakou roli v počátcích fungování televize NOVA hrálo to, že V. Železný je Žid (např. dostalo se mu pomoci od zahraničních Židů?).

22. Antisemitismus mezi populacemi

• Jak se liší míra (a typ) antisemitismu mezi různými národy, etnickými skupinami, eventuálně náboženstvími?

23. "Antigojismus"

• Jaká je míra "antigojismu" (tj. nepřátelství vůči nežidům) mezi různými skupinami Židů?
• Které skupiny jsou nejčastěji terčem "antigojismu"?

24. Charita

• Zapojují se Židé do charity, které by byla směřována na nežidy a zároveň nepropagovala např. multietnickou společnost (jako to dělá např. Open Society Fund)?

25. Židovský komplex

Jak je rozšířen tzv. židovský komplex, tj. přání některých nežidů být Židy?

26. Vtipy jako sociální kontrola

Vtipy často slouží jako prostředek sociální kontroly (např. v židovských komunitách byly rozšířeny vtipy o konvertitech, alkoholicích).

• Vypracovat analýzu toho, jak se tradiční židovské vtipy v těchto aspektech liší od vtipů jiných skupin.

27. Sebevraždy

Podle Masaryka měli Židé v 19. století velmi nízkou míru sebevražd.

• Platí to i dnes?
• Jaké faktory se na nižší míře sebevražd podílejí?
  

28. Vzájemná poznatelnost

Teorie příbuzenského výběru předpokládá, že fenotypická podobnost je důležitým faktorem ovlivňující míru altruismu.

• Dokáží se Židé mezi sebou poznat? Pokud ano, podle čeho?

29. Války

Někteří antisemité tvrdí, že Židé se často vyhýbali odvodové povinnosti a neradi bojovali ve válkách, tj. neprokazovali v tomto aspektu velkou míru vlastenectví.

• Je (byla) to pravda?
  

30. Dohazovačství

V některých skupinách (např. u ortodoxních Židů) dodnes funguje instituce dohazovačství. MacDonald to uvádí jako příklad toho, že rodinné vazby mezi Židy nejsou založeny na vzájemné náklonnosti (např. romantické lásce), ale na utilitarismu.

• Jak dohazovačství funguje (eventuálně je rozšířené)?
• Je tento druh vztahů perspektivnější?
  

31. Poslední synové

O Židech se tvrdí, že jsou "bořiteli model". Totéž platí i o posledních synech.

• Jak jsou na tom v tomto ohledu poslední židovští synové?

32. Viktimologie

V kriminalistice bylo popsáno chování lidí, kteří mají tendenci se stávat obětmi trestných činů. Tito lidé si často nejsou vědomi vztahu mezi svým chováním (např. provokativním oblečením) a následky.

• Mohlo by něco podobného platit pro některé skupiny Židů?

33. Restrikce majoritní společnosti

Někteří lidé tvrdí, že Židé byli do lukrativních povolání (zvláště peněžnictví) vmanipulováni křesťanskou společností, která jim zakazovala vykonávat jiná povolání. Zdá se však, že mnohé z těchto restrikcí Židé vítali.

• O jaké restrikce se konkrétně jednalo, jak dlouho trvaly, co bylo jejich motivací a jak poškodily ty, proti nimž byly namířeny?
• Ve kterých povoláním by bývali Židé pracovali nebýt těchto restrikcí?
• Jak se změnil profesní profil Židů, když tyto restrikce přestaly platit?
  

34. Archetyp lichváře

Pokud je Žid archetypem "lichváře, který parazituje na etnicky cizí populaci", kdo má tuto roli v zemích, kde Židé nežijí (např. Japonsku)?

35. Ekonomický zisk

Někteří tvrdí, že společnosti, ve kterých Židé žijí, mají z jejich přítomnosti ekonomický zisk. Jiní se naopak domnívají, že židovská konkurence a etnické monopoly poškozují majoritní populaci. Tato problematika však nebyla nikdy systematicky studována.

36. Folklór & lingvistika

• Provést analýzu (jazykovou, folkloristickou) pojmu Žid v různých zemích, kulturách a historických obdobích.
• Provést analýzu pojmů "goj" (a jiných termínů sloužících k označení nežida) v židovském folklóru.
  

37. Významní nežidé o Židech

• Vypracovat seznam významných osobností, jejichž vztah k Židům byl pozitivní.
• Vypracovat seznam významných osobností, jejichž vztah k Židům byl spíše kritický (např. Diderot, Voltaire, Goethe, Fichte, Hegel, Proudhon, Dostojevský, J. Š. Baar, Neruda, V. Černý).
  

38. Sexuální normy

Podle MacDonaldovy teorie jsou Židé spíše K-stratégové. To by znamenalo, že mají spíše restriktivní sexuální normy (alespoň v rámci vlastní komunity).

• Vypracovat analýzu toho, jak se liší a historicky lišily sexuální normy (např. průměrný počet partnerů, věk prvního pohlavního styku) v různých zemích včetně Izraele a Židů žijících v diasporách.

39. "Antisemitičtí" Židé

• vypracovat analýzu motivů/osobností antisemitských Židů;
• vytvořit seznam významných antisemitských Židů (Chomsky, Shahak apod.).

40. Holocaust

Přesný počet obětí holocaustu je nemožné zjistit. Pokud by se však prokázalo, že jejich přibližný počet byl nezanedbatelně menší, např. Ternon v knize Genocidy XX. století uvádí, že počet obětí byl s velkou pravděpodobností 5 100 000 až 5 200 000, není patrně správné trvat na čísle 6 000 000. a to jednak z důvodu historické pravdivosti, jednak proto, že tím Židé poskytují svým nepřátelům snadný argument ke kritice.

41. Karlovy Vary

V minulosti probíhal v Karlových Varech konkurenční boj mezi křesťany a Židy. Křesťanští obchodníci si např. vymohli zákaz trvalého pobytu Židů ve městě (od 1499 do 1866). V současnosti má město silnou ruskou komunitu, která se podle neoficiálních zpráv z velké části skládá z Židů, podrobnější informace však chybí.

• Vypracovat studii o pokusech o "kolonizaci" Karlových Varů různými zájmovými skupinami.

42. Science fiction

Zde nabízíme myšlenkové experimenty, které umožňují se na problematiku podívat novýma očima. Jak by vypadal dnešní svět, kdyby:

• Židé nikdy neexistovali (popřípadě judaismus nikdy nevznikl)?
• Nikdy nedošlo k holocaustu?
• Byla světová populace tvořena z 10, 33, 50, 66, 100 % Židy?
• Průměrné IQ současných Židů bylo 150 (eventuálně 85)?
• Izrael nikdy nevznikl?
• Izrael neměl žádné jaderné zbraně?
• Jedinou zemí vlastnící jaderné zbraně byl Izrael?
• Bylo možno zachránit z celé světové populace pouze 100 lidí, tj. Židé by z hlediska procentuálního zastoupení neměli nárok na záchranu ani jednoho Žida?

Doporučená literatura:

1. Bakalář, P. (2002): Tabu v sociálních vědách
2. Much, T. & Pfeifer, K . (2000): Svár bratří v domě izraelském. Židovstvo mezi fundamentalismem a osvícenstvím.
3. Sack, J. (1997): Oko za oko. Neznámá historie židovské msty na Němcích v roce 1945.
   

Download & Odkazy

Design IVTT