Úvodní stránka

Rozdíly mezi rasami

Romové v ČR

Judaismus jako skupinová evoluční strategie

Eugenika

Rozdíly mezi muži a ženami

Radikální feminismus

Sociální vědy

Náboženství

Varia

Sponzoři

Kontakty

Diskuzní fórum

Psychologický průvodce Prahou

e-mail

Měla by ČR být etnicky homogenním státem?

Ano(363)   Ne(196)

Lidské rasy (europoidní, mongoloidní a negroidní) nejsou sociálním konstruktem, ale důsledkem odlišného prostředí, ve kterém se vyvíjely. Liší ve více než 60 proměnných. Mongoloidní a negroidní tvoří konce spektra, europoidní je uprostřed.

Úvod

Klíčovým pojmem je rasový realismus, který by měl být respektován v takových oblastech, jako je medicína, vzdělávání, kriminalita a sociální politika. Opomíjení rasových rozdílů má neblahé následky. Pro potřeby vědy a účinné sociální politiky, která musí být založena na faktech a ne na ideologiích, je třeba se povznést nad ideologické termíny rasismus a antirasismus.

Hlavní body:

• analýza ideologičnosti sociálních věd;
• teorie vzniku rozdílnosti ras;
• rozdíly mezi rasami v současném světě (inteligence, osobnost, reprodukční charakteristiky, sociální organizace, kriminalita);
• sociální důsledky (možnosti soužití etnik).

Inspirace pro výzkumy

V knize Tabu v sociálních vědách byly naznačeny některé možné směry dalšího bádání v této oblasti, nebyl však prostor pro jejich detailnější analýzu. Zde tyto náměty sumarizujeme a přidáváme další. Očekáváme, že se stanou předmětem diskuse. Vaše příspěvky - osobní zkušenosti, nápady, odkazy na literaturu, nová výzkumná témata - jsou vítány.

1. Etnické rozdíly v prosociálním chování

• Existují etnické rozdíly v altruismu? To, že mongoloidé v USA mají nízkou kriminalitu, ještě neznamená, že se chovají prosociálně/altruisticky (např. darování krve, recyklace odpadků).
• Jsou etnické rozdíly ve hrách typu vězňovo dilema?

2. Inteligence eskymáků

Tzv. klimatická teorie předpokládá, že chladnější podmínky vytvářejí silnější tlak na selekci inteligence (je obtížnější přežít). Eskymáci však nemají vyšší IQ než např. obyvatelé Evropy. Proč tomu tak je?

3. Kriminalita žen různého etnického původu

Rasy se liší v míře kriminality - nejvyšší je u negroidů, nejnižší u mongoloidů. Otázkou je, zda má kriminalita žen různých etnik podobný vzorec jako kriminalita mužů, jinými slovy: jsou rozdíly v kriminalitě žen různých etnik stejně veliké jako rozdíly mezi muži? Dalo by se předpokládat, že kriminalita žen se od sebe v takové míře lišit nebude.

4. Vězeňské struktury

• Liší se etnické skupiny chováním ve vězení (např. vytváření různých typů struktur, stupněm ukázněnosti)?
• Jaké jsou vztahy mezi Romy a neromy ve vězení?

5. Definice rasismu

Jak by měla znít vědecká (tj. neideologická) definice rasismu?

6. Typologie rasistů

Do jakých skupin by bylo možné rozdělit lidi, kteří se souhrnně nazývají rasisté? Jaké mohou být jejich motivace?

7. Typologie antirasistů

Vypracování typologie "antirasistů", tj. těch, kteří popírají rozdíly mezi rasami (eventuálně blokují diskusi o nich). Jaké mohou být jejich motivace?

8. Xenofilie

• Jaké jsou psychologické charakteristiky lidí, kteří vyhledávají společnost příslušníků jiných etnik (např. jsou to spíše muži nebo ženy; r- nebo K-stratégové)?
• Jak časté jsou interrasové sňatky a jak jsou tyto vztahy úspěšné?

9. Nomádi a selekce

Které geny (vlastnosti) jsou selektovány při nomádském způsobu života?

Zajímavou, i když značně spornou, je otázka nomádského způsobu života a selekce genů pro r-strategii. Někteří autoři (např. Miller) se domnívají, že nomádství přispívá k selekci genů pro inteligenci méně než usedlý způsob života, a to z těchto důvodů:

• Nemožnost s sebou přenášet velké množství artefaktů zabraňuje vytvoření arzenálu složitějších prostředků.
• Obydlí má velmi jednoduchou podobu, pro kterou není třeba vysoké inteligence jako při stavbě trvalejšího obydlí.
• Objevení zemědělství a domestikace zvířat mělo malou hodnotu.
• Prakticky neexistuje možnost skladovat potraviny.

Spíše se zdá, že nomádský způsob života selektoval různé formy inteligence (verbální - schopnost komunikovat s lokálním obyvatelstvem), prostorovou (orientace) a mohl být dokonce pod větším selekčním tlakem než usedlý způsob života. Proti čemu však nomádství selektovalo, byla pravděpodobně tzv. odpovědnost - a to jak vzhledem k lidem z okolních populací, tak i k prostředí. Nejvýhodnější bylo ostatní klamně přesvědčit o svých dobrých úmyslech a využít krátkodobé výhody.

Otázkou je, jak dlouho takový tlak musí trvat, aby se odrazil i v genotypu. Zdá se, že jeho přenos je ve většině případů spíše memetický (tj. kulturní).

10. Rasy, společnosti a sport

• Liší se příslušníci jednotlivých ras/etnik v tom, jak se chovají při sportu (např. počet faulů, porušení pravidel)?
• Které sporty/hry jsou charakteristické pro to které etnikum?
• Budou v kolektivistických kulturách spíše rozšířené kolektivní sporty a v individualistických spíše sporty individuální?

11. Milostné písně a sex ratio

Teorie předpokládá, že u skupin, ve kterých výrazně početně převažují příslušníci jednoho pohlaví, se tento nepoměr objeví i ve "folklóru". Např. je možné uvažovat o tom, že u černochů se bude častěji objevovat motiv opuštění ženy mužem z toho důvodů, že v této populaci jsou muži v menšině, a mají tudíž větší výběr.

12. Struktura imigrantů

• Jaká je struktura imigrantů (např. migrační vzorce východních Asiatů - do USA a ostatních západních zemí)?
• Jaké kategorie lidí imigrují do ČR? Jsou tito lidé kvalitnější, než je průměr české populace?
• Jaké kategorie lidí opouštějí ČR?
• Obvykle migrují muži. Má tato skutečnost nějaký vliv na sex ratio (početní poměr pohlaví)?

13. Sázkové chování

Jak se liší etnika v sázkovém chování - ve "spoléhání se na osud" a obecně podstupování rizika? Teorie by předpověděla, že r-stratégové (tj. např. negroidé, Romové) budou mít k sázení větší sklony než K-stratégové.

Asiaté v kasinech

Pokud vím, jsou kasina v Praze do značné míry obsazená Asiaty (především Číňany?). Ti by ovšem měli být K-stratégové. Některá kasina jim patří, ale oni jsou i v těch, která ne. Samozřejmě - tito Asiaté netvoří reprezentativní vzorek mongoloidů - často se jedná o osoby, jejichž příjmy plynou z nelegální činnosti. Pro zodpovězení této otázky by bylo třeba provést analýzu v jejich původních zemích.

"Sázecí" země

Prý se nejvíce sází v Singapuru a ve Skandinávii. (Mohlo by to třeba, byť jen velmi vzdáleně, souviset s tendencí k sebevražednému chování?)

Sázení a společenské vrstvy

Lidé z nižších vrstev sázejí daleko více než lidé z vyšších vrstev. Ovšem je třeba rozlišovat mezi: hazardní hry, psí dostihy, mincovní automaty versus koňské dostihy, burza.

14. Minority v ČR

Analýza minorit v ČR:

• Která z těchto minorit si vede ekonomicky nejlépe?
• Minority a kriminalita.
• Minority a inteligence (např. jak prospívají vietnamské děti v českých školách).
• Demografické prognózy.
• Stupeň míšení těchto minorit.
• Jaké jsou typické rodičovské strategie u těchto minorit - např. kvalita nebo kvantita potomků?
• Jaké mají tyto minority sex ratio?

15. Evoluční čas a selekce

Závažnou (a bohužel dosud uspokojivě nezodpovězenou) otázkou je, jaký evoluční čas je třeba k tomu, aby se změnil genofond populace. Zásadní roli hraje to, jak silný je ten který selekční faktor (tj. jak diskriminuje) a jakým způsobem je ta která vlastnost geneticky fixována.

Jediný údaj, který se týká lidských populací, jsme našli u Konráda Lorence. Ten uvádí, že prérijní indiáni kmene Ute jsou velmi agresivní (soudí tak podle vysokého počtu dopravních nehod a výsledků v projekčních testech). Lorenz se domnívá, že to bylo způsobeno extrémních výběrovým tlakem (během posledních 500 let) na vypěstování co největší agresivity. "Je zcela možné, že v tak krátké době se skutečně dosáhlo změn v dědičnosti. Přísným výběrem lze rasy domácích zvířat změnit stejně rychle."

Literatura:

1. Lorenz, K. (1992): Takzvané zlo. s. 205-206, Mlada fronta, Praha

Doporučená literatura:

1. Bakalář, P. (2002): Tabu v sociálních vědách
2. Furnman, A . (1985): Attitudes to, and habits of, gambling in Britain. Personality and Individual Differences, s . 6, s . 493-502.
3. Miller, E.M. (1991): Climate and Intelligence: Comment on Lynn. Mankind Quarterly, č.1-2, s . 127-132 (též na internetu).
   

Download & Odkazy

Design IVTT